Balíme kufry. Po dvou a půl letech odjíždíme
z Austrálie, a ačkoli naše zavazadla tíhou praskají ve švech, naše srdce
jsou ještě těžší. Bude vůbec možné tento svět opustit? Při pohledu na sbalené věci
se mi na tváři vyrýsuje překvapený úsměv. Na dně tašky vidím přečtené
knížky, mušle, neopren a pestrou sadu slunečních brýlí. Je to tak.
Zpátky domů si nevezeme nic z toho, co jsme si
přivezli.
WOW!
Žádné komentáře:
Okomentovat