Procházka po pláži je výraz, který
červená knihovna používá k naladění romantické atmosféry. Zamilovaní
milenci se ruku v ruce bosí procházejí po bílém písku a pak se polonazí
milují v objetí přílivu. Možná by Daniela Steelová měla přijet do
Melbourne, aby okusila, jak se literární svět liší od toho skutečného. Studený
vítr, obří hejna racků, přes dunění vln není slyšet vlastního slova. Žádné
romantické brouzdání, žádné snění, žádná idylka. Procházka po pláži
v melbournském pojetí je jako zajet s autem do myčky. Udiveně vnímáte
veškeré vodní živly, které se vás pokoušejí sežrat za živa, před divokými
proudy a větrnými fény není kam uniknout. Ale přesto vás to neskutečně baví.
Jak s nablýskaným autem tak denně odcházím z pláže s vyčištěnou
hlavou, mé smysly zbystřené, mé vnímání připraveno pracovat na maximum.
Mozek je jako houba na nádobí – když
je plný, nic dalšího neabsorbuje.
WOW!
Žádné komentáře:
Okomentovat