Ačkoli má Austrálie
šest různých států, ve skutečnosti se dělí na dvě hlavní části – na to, co je
ve městě a na vše ostatní, co je za ním. Svět, který se rozprostírá za
hranicemi metropolí, se od nich natolik odlišuje, až je často těžké uvěřit, že
se jedná stále o stejnou zemi. Australský venkov má přitom tři hlavní rysy: široké
ulice, nízké budovy a ovce. Hodně ovcí. Zdejší městečka tak často působí
dojmem, jakoby se na ně úplně zapomnělo. Chleba se peče v neděli, mléko se
rozváží v úterý, nejluxusnější restaurací je tu stánek s plastovým
nábytkem. Ano, je třeba připustit, že se zkrátka jedná o zapadákov. Ticho a
klid, které tu pomalu kynou jako vánočka na ústředním topení, mě však přimějí
přemýšlet. V takovém zapadákově se toho opravdu moc neděje. Slunce tu prohřívá
pomalá odpoledne, neodklizené listí tu křupe pod nohami, vzduch je tu od toho,
aby se skutečně dýchal.
Žádný program,
žádná agenda, žádný plán? Ráj.
WOW!